Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (dále též ZOV) umožňuje provozovat charitativní obchody s využitím režimu prodeje předmětů, u kterého je příspěvek do veřejné sbírky zahrnut v jejich ceně (§ 9, odst. 1, písm. d) ZOV). Jde o nástroj určený pro právnické osoby, které hodlají část tržby z prodeje věcí (nebo vstupenek) poskytnout na veřejně prospěšné účely, což typicky odpovídá záměru charitativních obchodů.
Veřejná sbírka
V souladu se ZOV je veřejnou sbírkou (dále jen VS) získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Organizace veřejné sbírky formou prodeje předmětů má v rámci ZOV jasně stanovená pravidla.
Subjekt – provozovatel dobročinného obchodu – oznámí v souladu se ZOV příslušnému krajskému úřadu (dle svého sídla), že bude veřejnou sbírku konat (§ 4 ZOV). Subjekt může konat více veřejných sbírek, přičemž tyto sbírky musí být konány na různé účely (nelze konat více sbírek na stejný účel). Vybrané prostředky prostřednictvím veřejné sbírky podléhají každoročnímu vyúčtování.
Prodej předmětů v rámci veřejné sbírky umožní provozovateli dobročinného obchodu podporu veřejně prospěšných aktivit a současně zajištění provozu dobročinného obchodu (zejména náklady na pronájem prostor, energie, mzdy personálu a další související výdaje).
V souladu se ZOV je možné jako součást účelu sbírky uvést maximální procento čistého výtěžku, který bude použit na režijní náklady, přičemž výše režijních nákladů může činit až 100 % výtěžku sbírky. Režijními náklady jsou v souladu s § 1 odst. 3 d) ZOV nepřímé náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby.
Náklady spojené s konáním sbírky, tedy náklady na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu nebo na propagaci sbírky, jsou limitovány ZOV na 5% hrubého výtěžku sbírky za dobu, po kterou je sbírka konána.
V oznámení podle § 5 zákona o veřejných sbírkách, které daný subjekt podá příslušnému krajskému úřadu, uvede dle odst. 2, písm. g) výši příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut. Cena předmětu se tedy prakticky rozpadá na tržbu a příspěvek do veřejné sbírky. Pokud předpokládáme, že dobročinný prodej neslouží k realizaci zisku (tržba vyšší nez náklady), pak by příspěvek do veřejné sbírky měl být stanoven tak, aby tržba maximálně kryla náklady související s prodejem předmětů (náklady provozu dobročinného obchodu). Současně příspěvek do veřejné sbírky musí činit minimálně 40% ceny předmětu.
V praxi je nejčastěji využívaný přístup stanovení výše manipulačního poplatku pro všechny prodávané předměty nebo na úrovni kategorií prodávaných předmětů a následně příspěvek do veřejné sbírky je roven ceně předmětu minus manipulační poplatek (např. při prodeji daného předmětu bude tržbou 1 Kč z každého předmětu a zbytek bude příspěvkem do veřejné sbírky). Určení výše tohoto příspěvku je plně v gesci daného subjektu, který příslušnému krajskému úřadu předkládá oznámení.
Účetní dopady charitativního prodeje v rámci VS
V souladu s § 23, odst. 1) zákona o veřejných sbírkách se účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.
Subjekt je současně povinen postupovat v souladu s platnými účetními předpisy, tedy zejména v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v případě nestátní neziskové organizace též v souladu s prováděcí vyhláškou č. 504/2002 Sb. a souvisejícími českými účetními standardy.
Účetní doklady (faktury, účtenky, smlouvy,...)
V souladu se zněním §12 ZOV je povinnost vyznačit na předmětech zřetelně výši příspěvku do VS, je-li to možné nebo účelné. Stejně tak je nutné na účtence nebo faktuře uvést zvlášť částku tržby (manipulační poplatek, např. 1 Kč) a částku příspěvku do veřejné sbírky. Také je vhodné na dokladech uvádět registrační číslo sbírky a účel veřejné sbírky v souladu se ZOV.
Kupující v dobročinném obchodě musí být jasně informován o tom, že tržba obchodu činí manipulační poplatek (např. 1 Kč) a zbytek je příspěvek do veřejné sbírky.
Postup účtování
Část ceny z prodeje předmětů odpovídající tržbě se účtuje ve prospěch účtů skupiny 60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží (tj. např. 1 Kč z každého prodaného kusu viz výše) a část ceny odpovídající příspěvku do veřejné sbírky se účtuje ve prospěch účtů skupiny 91 – Fondy. Současně tržba zůstává na běžném bankovním účtu subjektu, zatímco příspěvek do VS je převeden na vyhrazený bankovní účet VS.
Použití prostředků z veřejné sbírky se průběžně nebo nejpozději na konci účetního období účtuje na vrub účtů skupiny 91 – Fondy a ve prospěch účtů skupiny 68 - Přijaté příspěvky nebo 64 – Zúčtování fondů (v souladu s vnitřní směrnicí). Oddělené účtování veřejné sbírky je vhodné podpořit účtováním tohoto výnosu plus veškerých souvisejících nákladů na vyhrazenou zakázku, popř. středisko apod. Výsledek hospodaření příslušné zakázky je třeba mít v každém účetním období nulový. Veškeré náklady hrazené z veřejné sbírky je současně nutné vykázat v pravidelném každoročním vyúčtování.
Daňové dopady charitativního prodeje v rámci VS
Cena předmětu v souladu se ZOV se rozděluje na tržbu a příspěvek do VS. Příspěvek do VS musí činit minimálně 40% ceny předmětu. Tržba z prodeje věcí je určena na krytí nákladů, současně však představuje cenu obvyklou, za kterou lze příslušnou věc na trhu pořídit.
Daň z příjmů a nutnost stanovení tržby
Příspěvek do veřejné sbírky teoreticky v souladu se ZOV může být až 100%, nicméně z daňového pohledu by takové stanovení mělo velmi nepříjemné dopady, kdy by příspěvek do veřejné sbírky vůbec nebyl považován za bezúplatný příjem. Pokud vycházíme z toho, že s příspěvkem do VS je nakládáno jako s bezúplatným příjmem (v úrovni darování), pak tržba nemůže být nulová. Důvodem je zejména ustanovení § 21c odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), které vzájemný dar klasifikuje jako koupi nebo směnu:
„Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.“.
Toto ustanovení v případě, že by tržba byla stanovena ve výši 0 Kč implikuje, že celá transakce je klasifikována jako koupě či směna a správce daně v tomto případě může posoudit příjem z celé transakce jako kupní cenu (tržbu) i přesto, že jí ZOV považuje za příspěvek do VS.
Příspěvek do veřejné sbírky jakožto bezúplatný příjem může být subjektem osvobozen od daně z příjmů, a to v souladu s § 19b odst 2 písm b) ZDP.
Cena obvyklá
Zejména z daňového pohledu je současně vhodné, aby se stanovená tržba blížila maximálně ceně obvyklé, tedy kupující si za tržní cenu koupí věc, a teprve to, co poskytne navíc je považováno za dar - příspěvek do VS. V praxi je stanovení ceny obvyklé často obtížně aplikovatelné, zejména vzhledem k charakteru prodávaného zboží, které pochází z darů a nemá standardizovatelnou tržní hodnotu. Trh s použitým textilem je navíc značně variabilní a neumožňuje spolehlivé a dlouhodobě udržitelné určování cen obvyklých jednotlivých předmětů.
Ideálním postupem je si metodiku stanovení ceny obvyklé v rámci dobročinných obchodů odladit, aby obchody v praxi postupovaly maximálně jednotně.
DPH
Při provozování dobročinného obchodu je subjekt v souladu s § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH povinnou osobou provádějící ekonomickou činnost. Předmětem DPH je kupní cena, tedy v případě prodeje v dobročinných obchodech v rámci VS je předmětem daně pouze tržba (úplata za předmět), nikoliv příspěvek do veřejné sbírky.
Pokud v oznámení podle § 5 ZOV daný subjekt uvedl dle odst. 2 písm. g) výši příspěvku při prodeji předmětů jako prodejní cenu předmětu minus manipulační poplatek (tj. fakticky bude při prodeji daného předmětu tržbou např. 1 Kč z každého předmětu a zbytek bude vložen ve prospěch veřejné sbírky), pak tato 1 Kč bude tržbou, která je předmětem DPH (zahrnuje se do obratu pro DPH), a zbytek výtěžku, který jde plně ve prospěch veřejné sbírky, není předmětem DPH (jakožto bezúplatný příjem).
Z daňového pohledu z důvodu dostatečné flexibility ve vazbě na cenu obvyklou a prokazování správného nastavení úplat je vhodné do registrace veřejné sbírky konkrétní ceny předmětů neuvádět a použít pouze základní pravidlo, že příspěvek do veřejné sbírky činí minimálně 40% ceny předmětu.
Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora.