Od 1. 1. 2025 došlo ke změně zákona o DPH, která má za cíl posílit princip daňové neutrality a omezit situace, kdy si plátce DPH uplatní nárok na odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění, které ale fakticky nezaplatil. Samotná změna je zakotvena v novém § 74b zákona o DPH a vztahuje se pouze na přijatá plnění, ze kterých vznikl nárok na odpočet DPH od 1. 1. 2025 a která jsou po splatnosti více než 6 měsíců. Reálný dopad se tak prvně projeví v daňových přiznáních za červenec 2025 u měsíčních plátců DPH nebo za třetí kvartál 2025 u kvartálních plátců DPH.
1) Kdy vzniká povinnost vrátit nárok na odpočet DPH?
Povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet vzniká, pokud:
- závazek z přijatého zdanitelného plnění nebyl zcela uhrazen,
- došlo k uplynutí lhůty 6 kalendářních měsíců po splatnosti,
- u přijatého plnění nebyl použit režim přenesené daňové povinnosti (tuzemský nebo zahraniční),
- a jde o plnění, z nějž vznikl nárok na odpočet po 1. 1. 2025 (tj. s DUZP od 1.1.2025)
Povinnost opravit (vrátit) odpočet vzniká za zdaňovací období, do kterého spadá poslední den šestého měsíce po měsíci, ve kterém je splatnost.
Příklad:
- Faktura vystavena (DUZP) 1. 1. 2025 se splatností 15. 1. 2025
- Neuhrazeno do 31. 7. 2025 → povinnost opravy (vrácení nároku na odpočet DPH) v přiznání za 07/2025
Oprava (vrácení nároku na odpočet DPH) se týká pouze nezaplacené části daně. Je-li tedy faktura uhrazena jen částečně, je povinnost opravy pouze z neuhrazené části.
V případě, kdy následně dojde k úhradě závazku je možnost zvýšit uplatněný nárok na odpočet, a to ve zdaňovacím období, kdy úhradě došlo.
Pokud je ve stejném zdaňovacím období, ve kterém má být oprava provedena, závazek zároveň uhrazen, není nutné opravu odpočtu daně a následné zvýšení vůbec vykazovat. Toto má smysl zejména u kvartálních plátců, kdy například faktura vystavena s DUZP 1.1.2025 se splatností 15.1.2025 nebyla do konce července 2025 uhrazena, byla však uhrazena v srpnu. V takovém případě kvartální plátce za 3Q2025 nemusí nic vykazovat.
2) Jak opravu (snížení a následné zvýšení nároku na odpočet) technicky vykázat v přiznání a kontrolním hlášení?
V daňovém přiznání k DPH
Snížení odpočtu daně se provede snížením nároku na odpočet na řádcích 40 nebo 41 (uvede se částka se záporným znaménkem) a zároveň se uvádí na řádku 34 daňového přiznání (uvede se částka s kladným znaménkem).
V období úhrady se uvede zvýšení odpočtu na řádcích 40 nebo 41 (uvede se s kladným znaménkem) a zároveň na řádku 34 daňového přiznání (uvede se částka se záporným znaménkem).
V kontrolním hlášení
snížení nároku na odpočet se uvádí vždy v oddílu B.2 s mínusovou hodnotou (bez ohledu na výši opravy), a to s uvedením příznaku “P” ve sloupci 12. V kontrolním hlášení je možné uvést v kolonce evidenčního čísla daňového dokladu buďto vlastní interní doklad s číslem opravujícího dokladu (např. je-li oprava řešení samostatným účtováním) nebo původní číslo daňového dokladu. Při snížení odpočtu i následném zvýšení odpočtu daně (v okamžiku úhrady závazku) je nutné dodržet jednotný přístup ve značení - tj. v obou okamžicích vykázat buďto s číslem vlastního interního dokladu nebo s původním číslem daňového dokladu. V kolonce datum povinnosti přiznat daň je pak uvedeno vždy datum původního zdanitelného plnění.
V období úhrady se uvede zvýšení odpočtu v oddílu B.2 s kladnou hodnotou (bez ohledu na výši opravy), a to s uvedením příznaku “P” ve sloupci 12.
3) Jak je to se splatností závazku?
Na konci června vydala Finanční správa ČR tolik očekávanou informaci k této problematice, kde jsou rozepsány i některé praktické oblasti - informaci naleznete zde:
https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Informace_k_paragrafu_74b_ZDPH.pdf
V informaci však nenajdeme bližší vysvětlení toho, jak lze určit samotnou splatnost, která je klíčová pro posouzení toho, kdy uplynulo šest měsíců po splatnosti vedoucí k potřebě vrátit uplatněný odpočet DPH. Vycházet lze tak z obchodních podmínek, smlouvy nebo jiné dohody mezi smluvními stranami. Je však vhodné mít na paměti ustanovení §1963 občanského zákoníku, podle kterého je splatnost typicky 30 dnů ode dne
- kdy byla doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,
- doručení zboží nebo poskytnutí služby pokud není možné určit den podle předchozího bodu nebo byla faktura či jiná výzva doručena před samotným plněním, nebo
- převzetí nebo ověření, zda bylo plnění řádně splněno pokud byla faktura doručena před takovým převzetím nebo ověřením.
Splatnost může přitom podle stejného ustanovení překročit 60 dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a pokud to není pro věřitele zvláště nevýhodné. Bude spíše otázkou správní praxe, jak se budou finanční úřady stavět k situaci, kdy budou mít společnosti uvnitř skupiny splatnosti delší než předpokládá občanský zákoník nebo bude docházet k jejich následným úpravám a jak v této souvislosti bude vykládáno to, co je pro věřitele “zvláště nevýhodné”. To vše v kontextu v poslední době oblíbeného institutu v podobě zneužití práva. Stejně tak není stále jasná odpověď na situaci, kdy na faktuře bude jiné datum splatnosti než to, které bude plynout ze smlouvy nebo v případě, kdy bude faktura vystavená opožděně a splatnost nebude adekvátně upravena. V těchto případech nezbyde než disponovat dostatkem důkazních prostředků vedoucí k prokázání toho, kdy splatnost (bez ohledu na její znění na faktuře) skutečně nastala například podle smlouvy, data obdržení plnění či data obdržení faktury.
Na závěr této části lze uvést, že v případě jednoho plnění s různými splatnostmi (tzv. pozastávek) se posuzuje splnění časového testu šesti měsíců odděleně podle toho, kdy nastává splatnost té které části závazku. Tato skutečnost neplyne přímo ze zákona o DPH ale z uvedené informace Finanční správy ČR.
4) Jaké jsou doporučené kroky?
Z nové úpravy plyne povinnost vrátit nárok na odpočet DPH u závazků po splatnosti více než 6 měsíců. Z tohoto důvodu lze doporučit
- zajistit správné uvádění splatnosti v účetním systému (zejména u plnění s DUZP od 1.1.2025)
- v rámci přípravy daňového přiznání zavést novou kontrolu týkající se ověření závazků po splatnosti
- pokud je zjištěn závazek po splatnosti více než 6 měsíců s DUZP od 1.1.2025 u kterého byl uplatněn nárok na odpočet a u kterého nebyl uplatněn režim přenesené daňové povinnosti, je potřeba zajistit uvedení na řádku 40 (případně 41) a řádku 34 daňového přiznání a v kontrolním hlášení v oddíle B.2
- je vhodné vytvořit evidenci takových “dodaněných” závazků (například prostřednictvím analytických účtů) a v případě následné úhrady zajistit uvedení v daňovém příznání (řádky 40, 41 a 34) a v kontrolním hlášení (v oddíle B.2).
Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora.