Nový zákon o účetnictví? Kdy bude a co v něm bude?

Nový zákon o účetnictví včetně prováděcích předpisů (prováděcí vyhlášky) je stále v přípravě. 

Poslední návrh zákona o účetnictví a draft prováděcí vyhlášky pro podnikatele a neziskové účetní jednotky zveřejnilo na svých webových stránkách Ministerstvo financí dne 31. 5. 2024. Zákon ani prováděcí vyhláška zatím nejsou dokončené a do schvalovacího procesu nevstoupily. Z tohoto důvodu se aktuálně mluví o odložení účinnosti zákona na 1. 1. 2027. Nicméně spekuluje se i nad tím, že podzimní volby, které nás v ČR příští rok čekají, mohou způsobit další odložení účinnosti, tedy až na 1. 1. 2028. Bohužel zatím další informace nejsou k dispozici, aby bylo možné pracovat s jakoukoli pravděpodobnou variantou. 

Abychom vám přiblížili již připravené návrhy zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky pro podnikatele shrnujeme několik z našeho pohledu zásadních či zajímavých bodů, které se v těchto návrzích vyskytují. 

NÁVRH ZÁKONA O ÚČETNÍCTVÍ

Základní požadavky 

Zákon stanovuje základní požadavky na účetnictví: 

• relevantnost,
• věrohodnost,
• včasnost,
• srozumitelnost,
• ověřitelnost,
• srovnatelnost.

Zákon přichází s definicemi prvků účetních výkazů, kdy definuje aktivum, dluh, vlastní kapitál, výnos a náklad. Zohledňuje i specifika neziskových organizací, kdy např. v definici aktiva figuruje kromě ekonomického užitku i naplňování účelu, dluhem u neziskovky není povinnost použít aktivum určitým způsobem a výnosem není navýšení vlastního kapitálu v důsledku přírůstku aktiv, které je povinnost použít určeným způsobem a u kterých tato povinnost není dluhem, dokud není splněna, přičemž výnos nastává až okamžikem splnění.

Účetní zásady

Za podstatné považuje nový zákon o účetnictví účetní zásady:

• věrné a poctivé zobrazení,
• předpoklad trvání účetní jednotky,
• aktuálnost,
• významnost,
• zákaz kompenzace,
• bilanční kontinuita,
• konzistence.

Nezisková účetní jednotka 

Nezisková účetní jednotka je podle návrhu nového zákona taková jednotka

• která v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jiným způsobem svého ustavení jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním, 
• není účetní jednotkou veřejného sektoru a
• není obchodní společností.

NEPENěžní účetnictví

Nepeněžní účetnictví je pokračující legislativní úprava dnes nazývaná jednoduché účetnictví, která povoluje účetním jednotkám, které jsou

1. spolkem,
2. odborovou organizací nebo mezinárodní odborovou organizací,
3. organizací zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4. registrovanou církví, náboženskou společností, svazem církví a náboženských společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5. honebním společenstvem,

a splňují podmínku obratu do 3 mil. Kč, majetku do 3 mil. Kč a nejsou plátci DPH vést účetnictví založené na evidenci příjmů a výdajů, jejichž ročními výkazy jsou výkaz příjmů a výdajů a výkaz aktiv a dluhů. 

Pokud organizace naplňující charakteristiky neziskové účetní jednotky splní podmínky pro vedení nepeněžního účetnictví a současně v jejím zakladatelském právním jednání nebo v jiné formě jejího ustavení je uvedeno, že není účetní jednotkou nebo nemusí být účetní jednotkou pokud o tom do skončení účetního odbobí rozhodne, tak organizace není účetní jednotkou a účetnictví není povinna vést vůbec. 

Měna účetnictví

Měnou účetnictví může být česká měna nebo funkční měna, tj. měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí (v zákona nejsou limitace na konkrétní měny, které platí dnes). 

Kategorizace účetních jednotek

Kategorizace účetních jednotek - změna limitů proti stávajícímu zákonu, principy stejné

• Mikro účetní jednotka - do 11 mil. Kč, do 22 mil. Kč, do 10 zaměstnanců;
• Malá účetní jednotka - do 120 mil. Kč, do 240 mil. Kč, do 50 zaměstnanců;
• Střední účetní jednotka - do 600 mil. Kč, do 1 200 mil. Kč, do 250 zaměstnanců;
• Velká účetní jednotka.

Účetní závěrka

• Rozvaha, výkaz výsledku hospodaření, příloha účetních výkazů.
• Výkaz peněžních toků, výkaz změn vlastního kapitálu - nesestavuje nezisková účetní jednotka, pro neziskové účetní jednotky se uvažuje o zavedení výkazu financování.

Zpráva vedení a další zprávy

Místo pojmu výroční zpráva používá návrh nového zákona pojem Zpráva vedení. Zprávu vedení vyhotovuje povinně velká a střední účetní jednotka. Kromě zprávy vedení specifikuje návrh zákona další zprávy - zprávu o udržitelnosti, zprávu o platbách do veřejného rozpočtu a zprávu o daních příjmů.

Povinnost auditu

Povinnost se vztahuje se na účetní závěrku a zprávu vedení a tuto povinnost mají:

• velká účetní jednotka, 
• střední účetní jednotka, 
• mateřská účetní jednotka, která sestavuje konsolidovanou závěrku.

Povinnost zveřejňování

Za veřejné rejstříky by měly být považovány i veřejné rejstříky upravené jinými zákony než zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Předmětné informace by měly být obsaženy v takových veřejných rejstřících, které obsahují i obligatorní sbírku listin.

Konsolidace

Mateřskou účetní jednotkou je účetní jednotka, která sama ovládá jinou entitu, s výjimkou účetní jednotky veřejného sektoru. Pokud entita není obchodní korporací, použijí se ustanovení zákona o obchodních korporacích ohledně ovládaných a ovládajících osob přiměřeně.

Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky se pak týká středních a velkých konsolidačních celků, tj. skupin, které překračují alespoň dvě ze stanovených kritérií - aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč, 50 zaměstnanců.

Konsolidační povinnost nevzniká neziskové účetní jednotce, pokud má pouze jednu dceřinou entitu a nemá s ní významné transakce, nebo není zapsaná ve veřejném rejstříku. Zde je v zákoně uvedena poznámka, že za veřejný rejstřík by se měly považovat i rejstříky neziskových organizací vedené jednotlivými ministerstvy. 

Oceňování

Návrh zákona definuje pořizovací výdaj, který odpovídá nabývacímu výdaji plus vedlejším pořizovacím výdajům. Definuje též reálnou hodnotu u nepeněžitých plnění. 

Dle komentářů v návrhu zákona se zvažuje doplnění alternativní metody v režimu modelu přecenění dle IAS16, kdy by byla možnost oceňovat stálá aktiva reálnou hodnotou sníženou o odpisy a znehodnocení a zvýšenou o následné pořizovací výdaje - změny reálné hodnoty ve fondu z přecenění. To by pro některé podnikatelské i neziskové jednotky (např. nadace) mohla být velmi užitečná metoda. 

Mikro účetní jednotka nemusí přeceňovat na reálnou hodnotu (ale mohou, což podle stávajícího zákona nelze).

Postupy pro oceňování:

Stálé hmotné aktivum se oceňuje pořizovacím výdajem zvýšeným o výdaj na likvidaci.

Kulturní památka, sbírka muzejní povahy, předmět kulturní hodnoty a církevní stavba se oceňuje

• pořizovacím výdajem,
• reálnou hodnotou, není-li pořizovací náklad výdaj znám, nebo
• jednou jednotkou měny účetnictví, není-li pořizovací náklad výdaj znám a je-li určení reálné hodnoty je nepřiměřeně náročné.

Aktivum nabyté bezúplatně nebo aktivum, které nelze jinak ocenit se oceňuje reprodukčním výdajem, což je úhrn pořizovacího výdaje aktiva, který by bylo nutné vynaložit na pořízení aktiva, a skutečně vynaloženého vedlejšího pořizovacího výdaje, nebo reprodukčním výdajem navýšeným o výdaje na likvidaci.

Aktivum nabyté přeměnou nebo vkladem se prvotně oceňuje reálnou hodnotou, dluh nabytý bezúplatně nebo přeměnou se prvotně oceňuje reálnou hodnotou. 

NÁVRH PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY

Prováděcí vyhláška bude společná pro podnikatelské a neziskové účetní jednotky, nicméně například vzory výkazů budou v příloze vyhlášky uvedeny separátně.

Specifika účetní závěrky

Vyhláška specifikuje ve větším detailu účetní závěrku a uvádí například, že:

• ve výkazech se uvádí se pouze využité řádky;
• ve výkazech se v jednotlivých řádcích uvádí odkaz na přílohu;
• do výkazů lze doplnit řádek, pokud jde o významnou položku;
• ve výkazech se vždy uvádí běžné a minulé období.

Kompenzace ve výkazech

Možné kompenzace ve výkazech

• náklady a výnosy z prodeje dlouhodobých aktiv, 
• kurzové zisky a ztráty, 
• úrokové výnosy a náklady, 
• manka a přebytky, 
• náklady na škodu a nárok na její refundaci,
• přefakturace nákladů,
• dluhy a zálohy na jejich uhrazení.

Oceňování současnou hodnotou

Povinnost použít pro ocenění současnou hodnotu platí pro

• dlouhodobé peněžité dluhy z pořízení aktiv,
• dluhy z leasingů (tj. z pořízení práva užívání),
• dlouhodobé obchodní pohledávky,
• dlouhodobé rezervy.

Návrh vyhlášky definuje přírůstkovou úrokovou míru jako úrokovou míru, za kterou by dostupná banka byla ochotna poskytnout úvěr na stejný účel, pro který vznikl daný dluh.

Současná hodnota dlouhodobé obchodní pohledávky se odvodí ze vztahu nominální výše pohledávky a částky, kolik by činila prodejní cena, kdyby se prodej uskutečnil s okamžitou resp. krátkodobou splatností. Přechodně se plánuje úprava, že ocenění nemůže být nižší než současná hodnota sjednaných plateb vypočtená při úrokové míře stanovené jako PRIBOR zvýšený o osm procentních bodů.

Odepisování dlouhodobého majektu

Ohledně odepisování majetku vyhláška upravuje:

• životnost - účetní jednotka odepisuje systematicky po dobu životnosti, jejíž odhad pravidelně zpřesňuje;
• zbytkovou hodnotu - účetní hodnotu nelze snížit pod zbytkovou hodnotu;
• komponenty - účetní jednotka zváží samostatné odepisování významných částí aktiva s jinou životností;
• náhradní díly - jde o stálá aktiva, která se odepisují.

Znehodnocení dlouhodobého majetku

Návrh vyhlášky upravuje tvorbu opravných položek, které jsou nákladem a snižují účetní hodnotu stálého aktiva. Hodnota se snižuje na očekávanou návratnost, což je

• u stálých aktiv reálná hodnota nebo hodnota z užívání.
• u zásob očekávaná prodejní cena snížená o prodejní náklady,
• u pohledávek pravděpodobná částka, kterou účetní jednotka obdrží.

Nehmotný dlouhodobý majetek

Nehmotný dlouhodobý majetek je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty nesoucí ekonomický užitek, přičemž za ekonomický užitek se považují i budoucí úspory. Nehmotné aktivum vyrobené vlastní činností je dlouhodobým nehmotným majetkem pokud účetní jednotka plánuje jeho dokončení a jeho následný prodej nebo užívání. U nedokončených nehmotných aktiv a goodwillu platí povinný každoroční test na znehodnocení.

Právo užívání

Účtovat a vykazovat právo užívání jako dlouhodobý majetek v případě dlouhodobých nájmů budou mít povinnost pouze pro střední a velké účetní jednotky. Mikro a malé účetní jednotky mohou tuto metodu použít dobrovolně, současně pak povinně používají současnou hodnotu pro dlouhodobé pohledávky a dluhy. Nájemce uzná právo užívání za aktivum, ocenění odpovídá ocenění dluhu z leasingu (nominální hodnota nájemného). Odpisuje se po dobu životnosti nebo do přechodu vlastnictví. Nájem do jednoho roku nebo v součtové výši nižší než limit pro dlouhodobý majetek se vykazuje v nákladech.

Nefinanční investice

Do investic patří i nefinanční investice jako jsou investice do zlata, sbírky, umělecká díla, kryptoaktiva, emisní povolenky apod., pokud nemají jiný charakter (použití pro činnost). Nefinanční investice dlouhodobého charakteru se nepřeceňují na reálnou hodnotu.

Zaměstnanecké benefity

Nevyplacená dovolená bude zahrnovat veškerou nevyplacenou dovolenou, tj. včetně převáděné do dalšího roku u pokračujících zaměstnanců. Tento odhad bude dluhem vůči zaměstnancům, nikoli rezervou.Plnění ze sociálního fondu bude osobním nákladem. 

FKSP u neziskových účetních jednotek bude vykazován jako rezerva a tvorba jako náklad.

Dohady a časové rozlišení

Dohadné položky jako pojem zaniknou. Odhady budou prezentovány v rámci běžných dluhů (zaměstnanci, dodavatelé). Komplexní náklady příštích období zaniknou. V některých případech půjde o nehmotné aktivum, v některých o náklad. Běžnému časovému rozlišení bude ponechán jeho název, vykazovat se však bude v rámci odpovídajících pohledávek nebo dluhů.

Dotace

K dotacím je v návrhu vyhlášky uvedeno zatím několik klíčových pravidel: 

• Dotace nikdy nesnižují pořizovací výdaje;
• Dotace se účtuje do výnosů postupně, jak jsou plněny podmínky dotace;
• V případě nevýznamných dotací (dle interní směrnice) se účtují dotace do výnosů postupně tak, aby kryly výši snižování hodnoty dotovaných aktiv;
• Vlastní kapitál/zisk vzniklý v případě dotovaného neodpisovaného aktiva se do výnosů nerozpouští ani nemůže být přímo nebo nepřímo rozdělen.

Zůstaňte s námi v kontaktu

Vzhledem k tomu, že návrh nového zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky stále procházejí fází přípravy a jejich schvalování může být ovlivněno politickým vývojem, bude nutné počkat na jejich definitivní verzi. Jakmile dojde k dalším posunům nebo změnám v tomto procesu, budeme vás o nich informovat a poskytneme aktuální informace. Pokud jste se ještě nepřihlásili na bezplatný webinář, můžete to udělat právě teď: Co nám přinese nový zákon o účetnictví - BEZPLATNÝ WEBINÁŘ.

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty. V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktujte autora.