Tento článek se věnuje přeceňování záloh, pohledávek a opravných položek. Nejdříve se pojďme podívat, co nám říká platná legislativa o položkách vedených v účetnictví v cizí měně.
Platná legislativa o položkách vedených v účetnictví v cizí měně
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZÚ) § 4 odst. 12):
(12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZÚ), § 24 odst . 6):
(6) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění
a) podle odstavce 2 písm. a) (tj. k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25 nebo
b) podle odstavce 2 písm. b) (tj. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.
V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.
Zálohy v cizí měně
Z výše uvedeného ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. § 4 odst. 12 vyplývá, že přecenění cizoměnových položek se netýká záloh na dlouhodobý majetek a zásoby, neboť nejde o zmíněné závazky a pohledávky.
Zálohy, u nichž se očekává budoucí peněžní tok, jsou závazkem (přijaté zálohy) nebo pohledávkou (vydané zálohy). Jedná se například o vratné kauce nebo zálohy, u kterých víme, že nenastane plnění a budou se vracet. U těchto záloh vzniká budoucí kurzové riziko a k datu účetní závěrky se přeceňují kurzem ČNB.
Ostatní cizoměnové zálohy, které nejsou k datu účetní závěrky vyúčtované a neočekáváme, že se budou vracet, ale dostaneme za ně plnění, nenesou budoucí kurzové riziko, neboť nenastane peněžní tok. Tyto zálohy nejsou tedy pohledávkou nebo závazkem a k datu účetní závěrky se nebudou přeceňovat.
Tip: Tento pohled na zálohy v cizí měně je v souladu s interpretací NÚR 43 (19. 10. 2020) a 47 (31. 1. 2022) a doporučujeme takto postupovat při zpracování účetní závěrky.
Pohledávky v cizí měně (Varianta 1)
Běžný postup, jak nakládat s cizoměnovými pohledávkami k datu účetní závěrky je, že celou neuhrazenou část přepočteme kurzem ČNB platným k datu závěrky. Tento postup je v souladu s platnou legislativou viz. výše uvedený § 4 a § 24 ZÚ. Změna stavu pohledávky se zaúčtuje výsledkově prostřednictvím kurzových rozdílů.
Opravné položky k pohledávkám v cizí měně (Varianta 1)
1. Opravná položka daňová se tvoří k původní hodnotě pohledávky (hodnota pohledávky ke dni vzniku, ne k přeceněné pohledávce) viz. § 2 zákona č. č. 593/1992, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
2. Účetní opravná položka
Účetní opravnou položku tvoříme podle interních předpisů organizace. Pokud máme zaúčtovanou daňovou opravnou položku v jiné výši, musíme zaúčtovat korekci do výše účetní opravné položky.
3. Opravná položka v následujícím roce
Výše daňové opravné položky se nepřeceňuje závěrkovým kurzem. Přeceníme účetní opravnou položku (stejně jako pohledávku) a změnu stavu zaúčtujeme do kurzových rozdílů.
